Mapa - Borsod-Abaúj-Zemplén (Borsod-Abauj Zemplen county)

Borsod-Abaúj-Zemplén (Borsod-Abauj Zemplen county)
Borsod-Abaúj-Zemplén, běžně zkracovaná jako BAZ, je župa v nejsevernější části Maďarska. Vznikla v roce 1950. Hlavním městem je Miskolc.

Župa je druhou nejrozlehlejší (7247 km²) a druhou nejlidnatější (739 143 obyv. v roce 2004) v Maďarsku. Náleží jí prvenství v počtu obcí (358).

Současná župa zaujímá maďarské části někdejších uherských žup Abovsko-turnianské (Abaúj-Torna) a Zemplínské (Zemplén), většinu historické župy Boršod (Borsod), okrajové jižní části Gemeru (Gömör) a okrajové severozápadní části bývalé Szabolčské župy (Szabolcs). Borsod-Abaúj-Zemplén hraničí se župami Nógrád, Heves, Jász-Nagykun-Szolnok, Hajdú-Bihar a Szabolcs-Szatmár-Bereg a severu se Slovenskem.

Krajina župy Borsod-Abaúj-Zemplén je velmi pestrá. Na západ zasahuje pohoří Bukové hory (maďarsky Bükk), na severozápad krasová oblast Aggtelek, která pokračuje na Slovensku jako Slovenský kras. Východně od ní se prostírá nízká pahorkatina Cserehát a pak masiv Slanských vrchů. Jih, střed a východ župy je plochý. Jižní svahy otevřené do Velké uherské nížiny jsou příznivy vinařství, přičemž se zde nachází i proslulá vinařská oblast tokajská. Hlavní řekou je Tisa (Tisza), protékající podél celé jihovýchodní hranice župy a přijímající pod Miskolcem přítoky Slaná (Sajó) s Hornádem (Hernád) a nad Tokajem Bodrog. Na území župy jsou dva národní parky, Národní park Bükk a Národní park Aggtelek.

 
Mapa - Borsod-Abaúj-Zemplén (Borsod-Abauj Zemplen county)
Státní území - Maďarsko
Maďarská vlajka
Maďarsko (, v letech 1989–2011 plným názvem Maďarská republika,, s účinností od 1. ledna 2012 byl dlouhý název Maďarská republika nahrazen názvem Maďarsko ), je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, EU, Schengenského prostoru a Visegrádské skupiny.

Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
HUF Maďarský forint (Hungarian forint) Ft 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Rakousko 
  •  Rumunsko 
  •  Slovensko 
  •  Slovinsko 
  •  Srbsko 
  •  Ukrajina